Plodnost — český strakatý skot
Samostatné hodnocení vlastní plodnosti býka a plodnosti jeho dcer v dokumentované metodice C.
Podklad: 5. 3. 2009Rozsah hodnocení
Používají se inseminace od roku 1993, nejméně tři měsíce staré, po vyšetření březosti. Hodnotí se první tři inseminace; u krav první tři laktace. Reprodukční cyklus dárkyně či příjemkyně embrya se vynechává.
Model a kombinace
ST-BLUP-GSM zahrnuje stádo, pořadí inseminace, věk, otce plemenice, připářeného býka a technika. U krav navíc pořadí laktace, interval po otelení a 100denní užitkovost. PH plemenic je vážený průměr PH jalovic a krav s vahami efektivních počtů inseminací; bez obou PH se nestanovuje.
Báze a publikace
RPH se standardizují na průměr 100 a odchylku 12, báze býků 1995. Pro zveřejnění jednotlivé PH je potřeba alespoň 20 inseminací. U procent zabřezávání dcer platí hranice alespoň 100 inseminací. Jde o podklad z roku 2009; současné podmínky TOP C jsou na samostatné stránce.
Podrobná metodika
Technický popis podle podkladu z 5. 3. 2009. Tabulky, číselné klíče a ukázky doplňují úvodní vysvětlení.
Vyhodnocují se inseminace provedené před třemi měsíci a starší, tedy po vyšetření březosti. Inseminace provedené dříve než v roce 1993 nejsou do hodnocení zahrnuty. U dárkyň a příjemkyň se celý příslušný reprodukční cyklus z hodnocení vypouští. Pro vyhodnocování se používají jen první tři inseminace, u krav se vyhodnocuje zapouštění jen u prvních tří laktací. U dalších inseminací a vyšších laktací se předpokládá vysoký stupeň nekontrolovatelných a nepostižitelných vlivů, respektive vlivů, které nejsou geneticky podmíněny. Odhad plemenné hodnoty se provádí samostatně z výsledků zapouštění jalovic a samostatně z výsledků zapouštění krav.
Model ST- BLUP-GSM (Single Trait - BLUP - Grand Sire Model) Ve vlastním modelu jsou ošetřeny tyto efekty (vlivy): - stádo-rok-období - pořadí inseminace - věk při vyhodnocovaném zapuštění - otec zvířete (odhad PH plodnosti dcer) - připářený býk (odhad PH vlastní plodnosti býka) - inseminační technik x rok zapuštění U krav pak dále efekty - pořadí laktace - interval od otelení do inseminace - pásmo užitkovosti 100 denní laktace x pořadí laktace Dříve používané genetické skupiny otce, matky a připářeného býka byly nahrazeny genetickými skupinami v rámci matice příbuznosti mezi býky a v rámci matice příbuznosti mezi otci zapouštěných plemenic.
V pevném efektu stádo-rok-období je období formulováno jako kalendářní měsíc. Uvnitř tohoto efektu musejí být vyhodnocovány alespoň dvě inseminace jalovic (krav) po různých otcích a současně alespoň dvě inseminace jalovic (krav) provedených semenem různých býků. Pro zařazení efektu do hodnocení tedy postačují i jen dvě inseminace, které splňují obě podmínky.
Efekt pořadí inseminace (první tři inseminace) je rovněž uvažován jako efekt pevný, použití reinseminací není zohledňováno, neboť jejich použití nemá příliš mnoho zákonitostí a je příliš nahodilé.
Pevný efekt věku při provedeném zapuštění je v modelu vyhodnocován formou odhadu efektu skupin zvířat s podobným věkem při zapuštění. Jalovice jsou zařazovány pro tento účel celkem do deseti skupin. U krav je efekt věku vyhodnocován v interakci s pořadím otelení krávy, takže je používáno celkem 12 tříd pro krávy po prvním otelení, 14 tříd pro krávy po druhém otelení a stejně tak i pro krávy po třetím otelení. Zařazení jednotlivého zvířete do třídy probíhá tak, že je spočten jeho věk ve dnech, tento věk je dělen konstantou 30.42 pro přepočet na měsíce, počet celých měsíců věku pak rozhoduje o zařazení zvířete do třídy. Přehled těchto tříd je uveden v následující tabulce.
| Třída věku | Jalovice | Krávy 1. lakt. | Krávy 2 lakt. | Krávy 3 lakt. |
|---|---|---|---|---|
| 1 | < 15 | < 27 | < 38 | < 50 |
| 2 | < 16 | < 28 | < 39 | < 52 |
| 3 | < 17 | < 29 | < 40 | < 53 |
| 4 | < 18 | < 30 | < 41 | < 54 |
| 5 | < 19 | < 31 | < 42 | < 55 |
| 6 | < 20 | < 32 | < 43 | < 56 |
| 7 | < 21 | < 33 | < 44 | < 57 |
| 8 | < 23 | < 34 | < 45 | < 58 |
| 9 | < 25 | < 35 | < 46 | < 59 |
| 10 | >= 25 | < 36 | < 47 | < 60 |
| 11 | < 38 | < 49 | < 61 | |
| 12 | >= 38 | < 51 | < 63 | |
| 13 | < 53 | < 66 | ||
| 14 | >= 53 | >= 66 |
Zvířata s neznámým věkem při inseminaci nejsou vylučována, ale jsou zařazována do posledních tříd, tedy do tříd s nejvyšším věkem.
Otec jalovice (krávy) - efekt plodnosti dcer je uvažován jako efekt náhodný. Z hodnocení jsou vyloučeni otcové linií 981 a 987, tedy býci zařazení do přirozené plemenitby. Plemenná příslušnost není zohledňována. Tento efekt je dále ošetřen maticí příbuznosti ve tvaru zvíře, jeho otec a otec matky (Grand Sire Model). Předpokládaná dědivost tohoto efektu je zahrnována ve výši h² = 0.03.
Býk, jehož semenem byla inseminace provedena je rovněž uvažován jako efekt náhodný. Z hodnocení jsou vyloučeni býci linií 981 a 987, tedy býci zařazení do přirozené plemenitby. Plemenná příslušnost není zohledňována. Tento efekt je dále ošetřen maticí příbuznosti ve tvaru zvíře, jeho otec a otec matky (Grand Sire Model). Předpokládaná dědivost tohoto efektu je zahrnována ve výši h² = 0.04.
Posledním náhodným efektem je interakce technik-rok inseminace. Zjištěný a použitý koeficient heritability je h² = 0.08.
V modelu vyhodnocujícím zabřezávání u krav jsou navíc ošetřeny další tři pevné efekty. Efekt pořadí laktace je jednoduše určen pořadím laktace 1 až 3, má tedy pouze tyto 3 třídy.
Efekt intervalu od otelení do provedené inseminace je podobně jako věk ošetřován formou skupin, respektive tříd inseminací s podobným intervalem. Přehled těchto tříd je uveden v následující tabulce.
| Třída intervalu | 1. inseminace | 2. inseminace | 3. inseminace <= 91 |
|---|---|---|---|
| 1 | <= 44 | <= 72 | 3. inseminace <= 91 |
| 2 | 45 - 51 | 73 - 79 | 92 - 112 |
| 3 | 52 - 58 | 80 - 86 | 113 - 142 |
| 4 | 59 - 65 | 87 - 93 | 143 - 155 |
| 5 | 66 - 72 | 94 - 100 | >= 156 |
| 6 | 73 - 79 | 101 - 110 | |
| 7 | 80 - 86 | 111 - 120 | |
| 8 | 87 - 93 | 121 - 130 | |
| 9 | 94 - 100 | 131 - 140 | |
| 10 | 101 - 110 | >= 141 | |
| 11 | >= 111 |
Efekt užitkovosti krav ve 100 denní laktaci je ošetřen rovněž formou tříd v závislosti na pořadí laktace. Přehled těchto tříd je uveden v následující tabulce.
| Třída užitkovosti | 1. laktace | 2. laktace | 3. laktace |
|---|---|---|---|
| 1 | <= 1750 | <= 1800 | <= 1800 |
| 2 | 1751 - 2000 | 1801 - 2100 | 1801 - 2100 |
| 3 | 2001 - 2200 | 2101 - 2300 | 2101 - 2300 |
| 4 | 2201 - 2400 | 2301 - 2500 | 2301 - 2500 |
| 5 | 2401 - 2600 | 2501 - 2700 | 2501 - 2700 |
| 6 | 2601 - 2800 | 2701 - 2900 | 2701 - 2900 |
| 7 | 2801 - 3000 | 2901 - 3100 | 2901 - 3100 |
| 8 | 3001 - 3200 | 3101 - 3300 | 3101 - 3300 |
| 9 | 3201 - 3400 | 3301 - 3600 | 3301 - 3500 |
| 10 | 3401 - 3600 | 3601 - 3900 | 3501 - 3750 |
| 11 | 3601 - 3800 | 3901 - 4200 | 3751 - 4000 |
| 12 | 3801 - 4000 | 4201 - 4500 | 4001 - 4250 |
| 13 | >= 4001 | >= 4501 | 4251 - 4500 |
| 14 | >= 4501 |
Genetické skupiny
Při vytváření matice příbuznosti mezi býky, jejichž semeno bylo pro zapouštění vyhodnocovaných inseminací použito se vyhledávají původy těchto býků na 3 generace. Pro každého býka je vyhledáván jeho otec a otec jeho matky. Pokud není některý z předků nalezen, je tento neznámý předek nahrazen genetickou skupinou. Při záznamu předka ze 3. generace se již dále rodokmen v této větvi nevyhledává a oba předci pro 4. generaci jsou nahrazeni genetickými skupinami. Genetické skupiny otců a otců matek jsou nezávislé, tedy jiné.
Genetické skupiny jsou definovány podle plemena posledního známého předka a podle jeho ročníku narození, existují tyto základní 4 plemenné skupiny:
a) býci s podílem krve plemen H+R≥75% z USA a Kanady b) býci s podílem krve plemen H+R≥75% z ostatních zemí c) býci s podílem krve plemene C≤50% d) býci s podílem krve plemene C>50%.
Tyto základní plemenné skupiny jsou dále členěny podle ročníků narození. Ročníky s malým počtem býků jsou spojovány. Spojování ročníků probíhá od nejmladších býků k nejstarším. Ve většině případů dochází ke spojení jen dvou ročníků, snahou je, aby ve skupině bylo alespoň 12 býků., ale nikdy se nesdružují býci z více než 8 ročníků.
Konečná plemenná hodnota
Býk může mít odhadnutou plemennou hodnotu jen na jalovicích nebo jen na kravách. V těchto případech se pro něj plemenná hodnota na plemenicích nestanovuje. Pokud má však obě plemenné hodnoty, stanoví se plemenná hodnota pro plemenice jako vážený průměr, přičemž váhy jsou efektivní počty inseminací na jalovicích a na kravách.
Publikování výsledků
V sestavách plodnosti jsou publikovány výsledky býků, jejichž PH byly zjištěny alespoň při vyhodnocení 20 inseminací, ověřuje se samostatně pro každý typ PH, tedy pro samostatně pro krávy a jalovice a samostatně pro vlastní plodnost a plodnost dcer. Pro zveřejnění PH zjištěné u plemenic se požadují zjištěné PH alespoň na 20 inseminacích u jalovic i u krav. Sloupce nadepsané PH, RPH, N1, SW, R představují plemennou hodnotu, relativní plemennou hodnotu, počet inseminací použitý pro odhad PH, efektivní počet a odhad přesnosti stanovené plemenné hodnoty. Ve sloupcích nadepsaných ZABREZAVANI PO, v dolním řádku pak 1.INS, VSECH, IP, POČET se tiskne procento zabřezávání býka po prvních inseminacích, po všech (a to vždy pokud bylo nějaké stanoveno), index plodnosti – jen v řádku plemenic, počty všech inseminací použitých pro stanovení procenta zabřezávání. Ve sloupcích nadepsaných DCERY, v dolním řádku ZABR, POČET se tisknou výsledky zabřezávání dcer býka. Tiskne se procento zabřezávání dcer po všech inseminacích, ale jen u jalovic a v řádku krav jen procento zabřezávání dcer po všech inseminacích zjištěné u dcer prvotelek. Tato procenta zabřezávání dcer se tisknou jen tehdy, pokud byla zjištěna alespoň při 100 inseminacích jalovic nebo 100 inseminací prvotelek.
